Problém pasivně řízených fondů

Asi 60 % akciového trhu jsou dnes tzv. pasivní investiční fondy, které jsou řízeny na principu automatického obchodování. Funguje to tak, že manažer nastaví určité parametry do softwaru a ten software pak provádí nákupy a prodeje již v podstatě sám, bez zásahu člověka.

Ten program je velice sofistikovaný, ale přece jen – je to jen program. Dalších asi 20 % fondů jsou rovněž pasivně řízené fondy, které prostě jen kopírují zvolený benchmark. Pasivně řízené fondy jsou samozřejmě na poplatcích levnější a přitahují proto celou řadu drobných investorů. Do pasivně řízených fondů přiteklo za několik posledních let mnoho miliard dolarů na úkor aktivně spravovaných fondů. Portfoliomanažeři jsou úžasně spokojení, protože mají podstatně méně práce a příliv nových investic.

Celkem tedy jen asi 20 % akciového trhu představují aktivně řízené fondy a to je problém. Každému je zcela jasné, že automatické obchodování prostřednictvím sebedokonalejšího programu postrádá cit pro situaci, chybí mu intuice a předvídavost. Protože je tak veliké množství akcií v držení automaticky fungujících obchodníků, je trh jako celek mnohem citlivější na všemožné zprávy a informace, i ty nepřesné, a proto má tendenci prudčeji reagovat a podléhá tedy výraznějším výkyvům. Automatické obchodování je současný trend daný vyspělostí technologií, ale nelze nevidět, že přímo způsobuje stádovité chování investorů. My víme, že chování stáda může vyvolat paniku a ta je jedním z největších nebezpečí pro investory a nepřímo i pro valuace akcií.

Pokud tedy sledujeme „úžasné“ růsty nebo naopak „prudké“ pády, uvědomme si, že na tom mohou a často i mají vliv tyto automatizované systémy. Řídící program totiž nevyhodnocuje ekonomické fundamenty, ale jen momentální situaci a ceny na akciových trzích. Neradujme se proto příliš, když naše investice zázračně posilují a neděsme se , když hrozně padají.

Hleďte vždy na konec svého investičního horizontu a zachovejte chladnou hlavu.