Atraktivita zemí pro obnovitelné zdroje

Ještě před několika lety vládnul politickým tématům terorismus, dnes je módní vlnou ekologie, především pak znečištění ovzduší. Nebudu dělat politickou kariéru, ale přesto se dnes přidám k tomuto proudu a zaměřím se také na toto téma. Mnoho se o ovzduší a jeho čistotě hovoří. Tento týden vyhlásila nová šéfka Evropské komise von der Layenová cíl uhlíkové neutrality pro Evropu do roku 2050. To je bezesporu správná cesta, velmi nákladná cesta a velmi ambiciózní cesta. A také cesta, která dosti změní ekonomické přístupy v mnoha odvětvích, především pak v oblasti energetiky, automotive a v zemědělství. Proto nás musí jako investory také zajímat. Současní ekonomové studují, které země jsou momentálně zajímavé pro ekologické investice a snaží se spojit byznys s ekologií. Další text je článek převzatý z materiálů firmy EY (Ernst&Young Limited), ponechávám jej bez úpravy.

Podle nového indexu atraktivnosti zemí pro investice do obnovitelných zdrojů RECAI (Renewable energy country attractiveness index), který pravidelně sestavuje EY, se na prvním místě stále drží Čína a druhé jsou USA. Spojené království kleslo kvůli obavám z brexitu o jednu příčku na osmé místo. Čína a USA se udržely na čele žebříčku navzdory, nebo možná právě kvůli napětí, které mezi nimi v mezinárodním obchodu panuje a k němuž výrazně přispělo americké 30 % clo na dovoz solárních panelů. Minimum změn v první desítce je ostatně také důsledkem tohoto trendu. Indie si sice o místo polepšila a je třetí, nicméně i tam obchodní nejistota a 25% clo na dovoz solárních článků ohrožuje splnění ambiciózního cíle 100 GW kapacity solárních elektráren do roku 2022. V Británii se investice do obnovitelných zdrojů v letošním třetím čtvrtletí meziročně snížily bezmála o polovinu (o 46 %), což je nutné přičíst na vrub především spekulacím o tom, jak brexit ovlivní vývoz energie do Evropské unie a cenu dovážených zařízení.

RECAI ukázal, že rozvíjející se ekonomiky jsou na rozdíl od těch vyspělých schopné přijímat odvážnější změny. Do první desítky se poprvé dostala Argentina, jejíž vláda dává najevo podporu energií z obnovitelných zdrojů. Egypt, kde by se kapacita větrných elektráren měla do roku 2027 zvýšit o 3,3 GW, si polepšil o pět příček na 15. místo. Řecko, jehož vláda chce do roku 2020 mít 18 % energie z obnovitelných zdrojů, poskočilo z 34. místa na 28. Naproti tomu Švédsko kleslo o deset míst na 32., mimo jiné proto, že v důsledku velkých dodávek z pobřežních větrných elektráren klesla budoucí cena elektrické energie i emisních povolenek.

Česká republika nefiguruje ani v roce 2019 mezi čtyřicítkou investorsky nejvíce atraktivních zemí, pokud jde o výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Německo i přes sestup na čtvrtou příčku zůstává evropským lídrem v oblasti rozvoje výroby energie z obnovitelných zdrojů. Hned za Německem se umístila Francie, z evropských zemí pak dále Británie, Nizozemsko, Dánsko, Španělsko a další.

V podstatě všechny evropské země, které již do své legislativy ukotvily systém aukcí na nové výrobní kapacity z obnovitelných zdrojů energie, se umístily v TOP 40. V tomto ohledu není divu, že Česká republika v seznamu stále není.

Letošní nárůst cen elektřiny na velkoobchodním trhu a současná úroveň cen naznačují, že větrná energie a energie ze solárních zdrojů nebudou při takové cenové hladině dotace potřebovat a potvrdí svou pozici nejlevnějších nových technologií pro výrobu elektřiny. I přes investorsky slibnou cenovou úroveň všichni v byznysu netrpělivě očekávají přechod na aukční systém také v ČR, který by poskytl dodatečnou jistotu pro investice do nových kapacit a přilákal i konzervativní investory.

Snad se blýská na lepší časy. Ministerstvo průmyslu a obchodu s aukcemi počítá v novele zákona o podporovaných zdrojích energie, ke které koncem listopadu otevřelo meziresortní připomínkové řízení. Protože ovšem zákon bude schválen nejdříve v druhé polovině příštího roku, asi ani RECAI pro rok 2019 nebude Česko zahrnovat. V následujících letech by ale snad již chybět nemělo.

Zdroj: “EY“