Co to je bitcoin
Hned na začátku je potřeba říct, že žádný bitcoin vlastně neexistuje. Co je to za nesmysl? Jednoduše řečeno – pokud říkám, že „mám bitcoin“, není to stejné, jako když mám v ruce něco fyzicky (např. peníze). Není to však srovnatelné ani s tím, že mám něco uložené elektronicky – fotografii ve svém počítači (nebo na virtuálním serveru).
Uložená fotografie, dokument apod. je stále jen soubor, který můžu uložit, vymazat, nebo třeba zkopírovat a poslat dál. Nemám nad ním kontrolu. Stejný soubor (nebo jeho kopie) může existovat víckrát, být dále upravován atd.
Bitcoin je však něco jiného a také se jinak chová. Není to soubor, který vlastníte, ale jen číselná hodnota přiřazena k bitcoinové adrese. „Vlastnictví“ bitcoinu je vlastně jen informace, že jste nějaký počet bitcoinů získali – ať už těžením (vysvětlím dále), nebo vám je někdo poslal. A tuto informaci mohou vidět úplně všichni, kdo jsou v bitcoinové síti zapojeni. Jakýkoliv pokus o „změnu“ takové informace (obdoba kopírování) by byl okamžitě odhalen a znemožněn.
Jak bitcoin vzniká
Bitcoiny vznikají „těžením“, odtud pochází pojmy bitcoin mining a minéři – těžaři. Podobně jako při těžbě zlata je nutné vyvinout značné úsilí, abychom získali kousek něčeho cenného. Na rozdíl od fyzické práce v dolech zde tuto činnost vykonávají počítače.
Následující popis je záměrně hodně zjednodušený. Pokud byste chtěli znát více technických detailů, najdete je u odkazu na wikipedii.
Počítače těžařů zapojených v bitcoinové síti hledají řešení matematické úlohy. Ta je nastavená jako složitý algoritmus, u kterého se s každým dalším řešením zvyšuje jeho obtížnost. Cílem těžařů je objevit (vypočítat) řešení dříve než ostatní. Tím také získají právo na potvrzení tzv. bloku. A zároveň získávají odměnu – bitcoiny. Odměna je nyní nastavena na 25 bitcoinů za 1 blok, každé 4 roky je snížena na polovinu. Systém tak zaručuje, že bude vytěženo přesně stanovené množství bitcoinů, celkem 21 milionů. Matematicky k tomu dojde v r. 2140, prakticky však bude 99% všech bitcoinů vytěženo přibližně v roce 2030.
Blok tvoří transakce všech lidí, kteří si mezi sebou posílají bitcoiny. Průměrně každých 10 minut je potvrzen 1 blok – ty se řadí za sebe do řetězce, kterému říkáme blockchain.
My si můžeme blockchain představit jako soubor, ve kterém je uložena historie všech transakcí od začátku fungování bitcoinové sítě. Blockchain je také přirovnáván k veřejné účetní knize – historii všech uskutečněných převodů mohou vidět všichni.
A právě složitost hledání tzv. kryptografické nonce, kterou se každý blok zařazený do blockchainu potvrzuje, zaručuje nezfalšovatelnost zapisovaných údajů. Každá transakce je sice jednoduše ověřitelná, ale je prakticky vyloučené ji změnit. Pokud by se někdo pokusil „propašovat“ do blockchainu neověřené transakce, bitcoinová síť to ihned pozná a celý blok odmítne.
Kdokoliv by chtěl údaje „zfalšovat“, musel by disponovat více než 51% výkonu celé sítě – tedy všech počítačů, které jsou do ní zapojené. A to ještě dlouhodobě – musel by vytvořit celou historii úplně znovu.
To je nemožné pro jednotlivce a teoreticky velmi složitě proveditelné i pro skupiny těžařů, tzv. pooly.
Co je to těžební pool
Na začátku bitcoinové historie potvrzovali transakce jednotliví těžaři. K výpočtům používali především grafické karty. S geometricky rostoucí složitostí nalezení správného výpočtu však výkon běžných počítačů přestává stačit. Grafické karty jsou prakticky minulostí, pro těžbu jsou vyvíjeny speciální zařízení a tzv. ASIC čipy. Ani ty však nezaručují jednotlivému těžaři výkon, který by mu zajistil pravidelnou odměnu.
Těžaři se proto začali sdružovat do uskupení, kterým se říká mining pool. V takovém poolu těží všichni společně – jejich zařízení tak v součtu dosáhnou na výkon, který má v celosvětové konkurenci větší šanci, než ten nejvýkonnější počítač.
Mining pool potom bitcoiny, získané za potvrzení bloku rozděluje mezi jednotlivé členy. Každý sice dostává jen malý zlomek (podle velikosti výpočtového výkonu, kterým se podílí na celku), na druhou stranu je pravděpodobnost získání odměny pro pool výrazně vyšší a tedy i častější.
Mining poolů je ve světě několik desítek. Před časem se sice jeden z nich – GHash.IO dostal na kritickou hranici 51% výkonu celé sítě – bylo to však jen na chvíli.
Nemohlo tak dojít k ovládnutí sítě. Došlo však k samoregulačnímu opatření – jednotliví těžaři se začali z poolu hromadně odhlašovat (vypínat) a výkon tak opět poklesl. Ovládnutím bitcoinové sítě by totiž těžaři byli sami proti sobě – hodnota bitcoinu je dána mj. důvěrou v jeho jedinečnost a bezpečnost. V současnosti má i ten největší pool o něco víc, než 20% z celé sítě – lze sledovat na tomto grafu.
Příště si povíme více o tom, jak fungují bitcoinové transakce, co je to bitcoinová adresa a bitcoinová peněženka, do které si můžete „ukládat“ bitcoiny.
Pokud si nebudete vědět s něčím rady, kontaktujte nás na facebooku nebo v linkdedin skupině.
Doporučení: dejte si do záložek naší čtečku novinek a sledujte přes ní, co píší jinde, ať vám nic neuteče:
Tip Karel Fillner with Bitcoin
O kryptoměny se zajímám od r. 2012. Nejdřív jen v rámci tradingu, s úžasem jsem sledoval obrovskou míru volatility bitcoinu, cenové pohyby. Poslední rok objevuji spoustu příležitostí, které přicházejí s raketovým růstem popularity bitcoinu, litecoinu, a dalších měn. Organizuji přednášky na téma kryptoměny, školím zájemce o ziskové obchodování, bloguji na www.btctip.cz , snažím se o popularizaci bitcoinu – a hodně mě to baví. Jo – a občas jdu i ven 🙂