Investoři nyní ve velkém investují do akcií prostřednictvím indexových fondů a ETF, čímž sice šetří na poplatcích a mají jistotu, že na tom nebudou hůře než většina ostatních, zároveň však omezují své možnosti investování do titulů, které zrovna nejsou v módě, ale jsou třeba i velice zajímavě oceněné. Společnost Research Affiliates i proto přišla s indexovými nástroji, které nazvala fundamentální indexy (jsou dostupné jako ETF). Ty mohou být dobrou alternativou k tradičním indexovým fondům a ETF.

Problémem tradičních pasivních indexových nástrojů je to, že vycházejí z indexů vážených na základě tržní kapitalizace. To znamená, že čím více je titul nadhodnocen, tím má v indexu větší váhu (a naopak). Systematicky pak investoři do takových indexů dělají pravý opak toho, o co se pokoušejí hodnotoví investoři jako Warren Buffett při omezování rizika a maximalizaci zisků. Pasivní investoři tak podle Roba Arnotta, zakladatele Research Affiliates, vlastně následují růst a vzdávají se hodnoty.

Dalším problémem je to, že indexové fondy nemohou efektivně alokovat prostředky do firem, které mají malý počet akcií obchodovaných na trhu (free float). V roce 2005 tak indexy začaly upravovat svá složení, čehož výsledkem je to, že společnosti s velkým podílem akcií držených insidery jsou dlouhodobě podvážené, zatímco ty, které mají na trhu dostatek dostupných akcií, bývají nadvážené. Když tedy insideři nakupují akcie, titul je stále více podvažován v indexovém fondu, a když insideři prodávají, je nadvažován. A to je opět v rozporu s tím, jak by se choval hodnotový investor.

Fundamentální indexové fondy mají váhu jednotlivých titulů jinou než klasické indexové nástroje. Nabízejí tak mnohem efektivnější a logičtější přístup k pasivnímu investování. V tabulce jsou shrnuty rozdíly vah u deseti největších pozic klasických a fundamentálních indexů.

Tradiční TOP 10
Microsoft 3,6 %
Apple 3,6 %
Alphabet 2,5 %
Amazon 2,5 %
Facebook 1,5 %
Berkshire Hathawa 1,4 %
JPMorgan Chase 1,3 %
Johnson & Johnson 1,1 %
Visa 1,0 %
Procter & Gamble 1,0 %

Fundamentální TOP 10
Apple 4,6 %
ExxonMobil 2,3 %
AT&T 1,9 %
Microsoft 1,8 %
Chevron 1,5 %
JPMorgan Chase 1,4 %
Walmart 1,3 %
Verizon 1,3 %
General Electric 1,2 %
Berkshire Hathaway 1,2 %

Například firmy jako Alphabet, Amazon a Facebook se ve fundamentálním indexu nedostaly ani do první desítky, protože podle vylepšené metodiky negenerují dostatečné tržby a peněžní toky. ExxonMobil a Chevron se naopak neobjevují v tradiční první desítce, protože nejsou mezi investory nyní v oblibě, ačkoli je jejich fundamenty kvalifikují mezi nejlepší firmy.

Pokud bychom něco podobného udělali v rámci celého trhu, dostali bychom se v ukazateli P/E z hodnoty nad 20 na necelých 17. Pro hodnotové investory, kteří znají pojem jako margin of safety, to znamená, že index s nižším P/E poskytuje větší ochranu při propadech a má větší potenciál růstu. Pokud bychom to aplikovali i na ostatní trhy, například ty rozvíjející, tak by to bylo ještě zajímavější. Emerging markets jsou v porovnání s americkými akciemi poměrně zajímavě oceněny, při využití fundamentálního přístupu by mohly být ještě atraktivnější.

Je pravda, že jakkoli vypadají portfolia fundamentálních indexů lépe než ta tradičních fondů a ETF, neznamená to, že v případě medvědího trendu nebudou padat. Ale již to, že kladou důraz na fundamentálně lépe oceněné tituly, by mohlo vést k tomu, že ztráty těchto nástrojů budou menší než u tradičních indexů sestavených podle tržní kapitalizace a počtu akcií dostupných na trhu. I malý rozdíl nakonec může ochránit investora od toho, aby začal panikařit v tu nejnevhodnější chvíli.

Zdroj: thefelderreport.com

Scan to Donate Bitcoin to Michal Valíšek
Did you like this?
Tip Michal Valíšek with Bitcoin
Hodnotové indexy jako generační příležitost

Napsat komentář

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.