Všichni víme nebo alespoň tušíme, že automobilový průmysl je nosným prvkem produkce většiny vyspělých evropských zemí a významně se podílí na tvorbě HDP. Beze zbytku to platí pro Německo, Francii, Itálii, Českou republiku i Slovensko, Velkou Británii a mnohé další
Každý investor, který se chystá nakoupit akcie, se musí zamyslet nad způsobem diverzifikace a první hledisko bývá teritoriální. Při určitém zjednodušení můžeme jako klíčové určit tři oblasti. Evropu, Severní Ameriku a Asii. Do asijských akcií investuje téměř každý, protože vnímá potenciál daný lidnatostí, rychle rostoucí ekonomikou a prudkým rozvojem technologií. Záleží jen na poměru. Největším problémem bývá rozhodování, zda upřednostnit americké nebo evropské tituly. Zkusme se trochu zamyslet nad argumenty, které jsou dnes na stole.
S investováním jsou spojena určitá rizika a dnes se zamyslíme nad těmi, které mohou v letošním roce negativně působit na výkon našich portfolií.
Globálně bude finanční trhy, především akcie, ovlivňovat zpomalení růstu největších ekonomik, tedy v Číně, v USA i v Evropě, turbulence a s nimi související vysoká volatilita a v neposlední řadě hloupost vrcholných politiků. V USA k tomu přistupuje protekcionismus nastavený současnou vládou, v Evropě pak politická nestabilita daná komplikacemi kolem brexitu a posílením populismu.
Jen málokdy je na trzích tolik otázek a nejistoty, jen málokdy je tak obtížné prognózovat budoucí vývoj, jako je tomu letos. Podhoubí, na kterém ekonomika funguje, je nestabilní jako málokdy předtím. Ve hře je mnoho faktorů, které hovoří pro útlum, ale také dost stimulů, které podporují obezřetný optimismus. Globální ekonomika se bezpochyby nachází v závěrečné fázi svého růstového období a obecně se proto dá očekávat útlum jejího růstu neboli snížení tempa růstu. Předpoklady se většinou shodují a predikují letošní globální růst ve výši 3,6 % oproti odhadovaným 3,8 % v loňském roce. Trochu bokem stojí odhady Mezinárodního měnového fondu, který očekává globální růst ve výši jen 2,5 %. Osobně si myslím, že MMF nepočítal příliš dobře. Současná úroveň investic, domácí spotřeby a výše firemních zisků takové číslo zcela popírá. V posledních dvou desetiletích lze vysledovat, že klasický hospodářský cyklus se mění, je plošší a jeho fáze jsou delší, než tomu bylo v minulosti. Jeho vrcholy, tedy krize a expanze, nenastupují zcela jednoznačně. Pokud nedojde k nějaké zásadní chybě v oblasti fiskální a monetární politiky vlád a centrálních bank hlavně v rozvinutých zemích, bude růstová fáze ještě pokračovat a nástup ekonomické recese a s tím spojený další akciový propad by tak v tomto roce nastat neměl. Inverzní křivka ekonomických modelů ukazuje na pravděpodobnost recese až za dva roky.
Uplynulý rok byl oproti letům předchozím bohatší na nepříznivé geopolitické jevy a události, které měly samozřejmě neblahý vliv na prostředí finančních trhů.
Druhá polovina měsíce byla bohužel bohatá na nedobré události. Prim zde hraje dost nebezpečná eskalace ukrajinské krize po další ruské agresi, kdy došlo ke konfliktu mezi ruskými a ukrajinskými plavidly v Kerčském průlivu a několik ukrajinských námořníků bylo uvězněno. Nyní je jisté, že EU schválí pokračování protiruských sankcí na dalšího půl roku. V reakci na tento incident zrušil Trump plánovanou schůzku s Putinem, která se měla konat v rámci setkání představitelů skupiny G20 v Argentině. Svět očekával, zda se na této schůzce podaří dohodnout a zmírnit napětí v obchodních vztazích mezi USA a Čínou, o kterém se Světová banka vyjádřila, že se jedná o největší obchodní krizi od roku 1947. Zdá se, že se to alespoň částečně povedlo, a to je pro vývoj na akciových trzích dobré.