Zlato – mýty a skutečnost, pokračování
Michal Valíšek: Zlato – mýty a skutečnost, pokračování minulého článku o této investiční komoditě

V dnešním povídání o zlatu se budeme věnovat dalším aspektům, které jako investoři musíme brát do úvahy, pokud zvažujeme nákup zlata jako součásti našeho investičního portfolia. Navážeme tím na článek Zlato – mýty a skutečnost.

V prvé řadě musíme vždy a u každého aktiva zvážit jeho budoucí hodnotu a hned poté si položíme otázku, jak velké riziko a jak velké kolísání hodnoty lze očekávat.

2. Riziko

Zlato se obchodovalo mezi roky 2011 a 2012 na svém vrcholu za 1900 $, v posledních letech se jeho cena na burzách pohybuje okolo hodnoty 1300 $. To je významný pokles, v procentuálním vyjádření se jedná o 32 %. Zlato tedy ztratilo ze svého vrcholu téměř třetinu, i když musíme objektivně přiznat, že situace v roce 2011, která cenu zlata vyšroubovala do těchto výšin, byla zcela mimořádná a hned tak se opakovat nebude. Ale kdo ví? Nejedná se tedy v žádném případě o bezpečný přístav, jak se mnozí domnívají, a já osobně jsem přesvědčen, že investice do zlata je mnohem rizikovější, než třeba do akcií. Museli bychom jít daleko do historie, abychom našli dobu, kdy akcie ztratili třetinu své hodnoty. Bylo to konkrétně mezi lety 2008 a 2009 po krachu banky Lehman Brothers, který nastartoval tzv. hypotéční krizi a ta přerostla v globální propad. Jenže za pár měsíců bylo vše jinak a od té doby americké akcie z indexu S&P 500 přidaly cca 240 %, kdežto zlato se ze svého pádu nevzpamatovalo.

Další riziko, které je se zlatem neoddělitelně spojeno, představují spekulace.

Zlato bylo, je a bude předmětem spekulativních nákupů či prodejů, které mohou deformovat jeho burzovní cenu.

Samozřejmě, takovou spekulaci si mohou dovolit jenom silní hráči, ale takoví jsou. Mohou to být i těžařské firmy, které záměrně sníží těžbu nebo burzovní spekulanti, kteří umí i dovedně manipulovat s emocemi investorů. Zlato má totiž na rozdíl od akcií mnohem menší regulaci než akcie nebo dluhopisy. Na obchodování s akciemi dohlíží několik institucí, orgánů či výborů. Je to v prvé řadě stát, který vykonává dohled nebo dozor prostřednictvím Ministerstva financí, jsou to centrální banky a orgány burzy (u nás Komise pro cenné papíry). Orgány burzy mají třeba pravomoc zastavit denní obchodování, pokud mají dojem, že prudký pohyb nějakých aktiv nahoru či dolů není přirozený a byl vyvolán koordinovaným a záměrným působením jednoho nebo více obchodníků s cennými papíry s cílem poškodit emitenta daného aktiva nebo získat pro sebe prospěch. Letos se to již stalo v Asii. U zlata prakticky žádná regulace není.

Třetím rizikem jsou samotní obchodníci či v našem domácím prostředí investiční poradci. Zatímco investiční poradce, který radí či pomáhá klientovi sestavit investiční portfolio složené z cenných papírů, musí mít registraci u ČNB, vzdělání v oboru a nějaké ty zkoušky, musí zachovávat etický kodex a další přísná pravidla, zlato může prodávat prakticky každý a také se to, bohužel, děje. Znám osobně několik „poradenských firem“, které si otevřely kancelář, posadily do ní hezkou slečnu a ta příchozím nabízela investice do zlata a vychvalovala jistotu, bezpečí, zachování hodnoty, ochranu proti inflaci, ble…, ble…, ble… Za rok už tam ona firma nesídlila.

3. Forma investice

Pokud se jako investor přesto rozhodnu zlato nakoupit, musím ještě zvážit, do jaké formy tohoto aktiva budu investovat. Možnosti jsou zhruba jen tři. Mohu koupit tzv. investiční zlato, tedy třeba zlatou cihlu. Je to trochu problém, ale jde to. Jenže takovou zlatou cihlu asi nebudete mít doma na polici. Najmete si proto bankovní trezor, jehož cena za nájem je tak vysoká, že tato investice bude spolehlivě ztrátová.

Druhou možností je nakoupit akcie firem, které zlato těží a zpracovávají, namátkou třeba Barrick Gold Corporation. a třetí možností je investovat do některého podílového fondu, který se na investice do zlata specializuje. Takových fondů je mnoho, každá velká investiční společnost nějaký „zlatý fond“ má a každý si jistě vybere.

4. Závěr a doporučení

Nechci v žádném případě zlato jen hanět, i když to tak z předchozích slov mohlo vypadat. Ale musel jsem objektivně upozornit na rizika a problémy, které jsou s investováním do zlata spojeny. Zlato není samospasitelná nebo nějak výjimečná investice, ale je to aktivum, které má právo být součástí dobrého portfolia stejně, jako další druhy komodit. Osobně si dovolím doporučit investici do podílového fondu, kde je riziko rozloženo a tedy menší, než třeba přímá investice do akcií těžařské firmy.

Jsem ale toho názoru, že v závislosti na rizikovém profilu investora by se zastoupení zlata v portfoliu mělo pohybovat v rozsahu 5–10 % celkového objemu investice.

V žádném případě nikdy nedávejte všechny peníze na jeden druh aktiv a diverzifikujte, diverzifikujte, diverzifikujte.

Souhrn
Zlato – mýty a skutečnost (pokračování)
Jméno článku
Zlato – mýty a skutečnost (pokračování)
Popis
Zlato – mýty a skutečnost - přečtěte si pokračování Michala Valíška o zlatu. Jaká má rizika, do jaké formy zlata investovat, kolika procenty by mělo být zlato obsaženo ve vašem portfóliu.
Autor
Vydavatel
Centrum investic
Logo vydavatele
Scan to Donate Bitcoin to Michal Valíšek
Did you like this?
Tip Michal Valíšek with Bitcoin

Rodinné finance a investice
Jsme nezávislí investiční konzultanti, specializujeme se na oblast bydlení a investic. Naší vizí je pomáhat klientům budovat finanční nezávislost. Neváhejte se na nás obrátit telefonicky nebo e-mailem.

Michal Valíšek

rofin-investice.cz

+420 603 874 359

Kamenice č.p. 63
507 05 Konecchlumí
Česká republika

investice, hypotéky, pojištění osob, firemní připojištění

Zlato – mýty a skutečnost (pokračování)

Jedna reakce na “Zlato – mýty a skutečnost (pokračování)

Napsat komentář

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.